|
|
Diverzita vrbovek (rod Epilobium) a metody studia jejich hybridizace
Kuchyňková, Lenka ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šemberová, Kristýna (oponent)
Vrbovka (Epilobium) patří mezi rody, na jehož evoluci se významně podílí mezidruhová hybridizace. Tento proces sice generuje evoluční novinky a může vést ke speciaci, může však mít za následek i genetickou erozi a extinkci. Tato práce se věnuje především zástupcům rodu Epilobium, které jsou mezidruhovou hybridizací potenciálně ohroženi. Z české květeny je to především skupina vzácných horských vrbovek zahrnující E. nutans, E. alsinifolium a E. anagallidifolium. Kromě časté mezidruhové hybridizace pak komplikuje situaci v této skupině i minuciéznost rozlišovacích znaků. Rešerše také shrnuje dostupné metody, které mohou být ke studiu mezidruhové hybridizace využity v rámci navazující diplomové práce.
|
|
|
Molekulární a genomické metody využívané pro studium hybridizace u rodu Aspergillus a dalších hub
Jirkovský, Pavel ; Sklenář, František (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Mezidruhová hybridizace je zájmem studia již od první poloviny 20. století, kdy byla popsána na základě fenotypových projevů pro rostlinný model. Studium tohoto procesu je historicky předmětem botanických studií, zatímco jeho význam v říši hub je popisován až v současné době. Zpětným křížením rodičů s hybridy může dojít k procesu introgrese, horizontálnímu přenosu genetické informace mezi původními druhy. Z několika doposud prozkoumaných případů je prokázáno, že hybridizace sehrála roli například v evoluci MAT genů rodu Neurospora, dále stojí za přenosem adaptivních genů mezi zástupci rodu Ophiostoma (invazní původce onemocnění jilmů). V rámci rodu Aspergillus dochází k hybridizaci na vnitrodruhové i mezidruhové úrovni. Podrobnější studium hybridizace a zdokonalení metod jejího studia může například v klinické aplikaci pomoci odhalit šíření adaptivních genů zodpovědných například za rezistenci vůči antimykotikům, vyšší virulenci a jiné vlastnosti.
|
|
|
Mezidruhová hybridizace u rákosníků rodu Acrocephalus
Majerová, Veronika ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Kotlík, Petr (oponent)
Rákosníci rodu Acrocephalus prodělali během posledních několika milionů letadaptivní radiaci, která dala vzniknout třiceti jedna druhům obývajících předevšímEurasii, Afriku a Austrálii. Většina druhů je morfologicky velmi podobná, liší sevšak ekologickými nároky, migrační strategií a zpěvem. Mezi jednotlivými druhydochází v přírodě k hybridizaci a to nejen mezi sesterskými druhy, ale i mezifylogeneticky relativně vzdálenými. Hlavním cílem této studie bylo zjistit, jestlitato hybridizace vede ke genovému toku mezi druhy a jaké faktory míru genovéhotoku ovliňují. Za tímto účelem jsme provedli detailní populačně genetickou analýzuu tří evropských druhů rákosníků rodu Acrocephalus, podrodu Notiocichla:rákosníka obecného (A. scirpaceus), rákosníka zpěvného (A. palustris) a rákosníkapokřovního (A. dumetorum). Naše výsledky založené na analýze sekvenčních datz osmi jaderných lokusů ukazují, že ke genovému toku mezi studovanými druhydochází, ale vždy jen v jednom směru. Genový tok je vyšší mezi genetickypříbuznějšími druhy než mezi ekologicky podobnějšími druhy, kteří mají vícepříležitostí k hybridizaci. Odhadli jsem také, že rákosník obecný a rákosník zpěvnýdivergovali zhruba před 1,1 milionem let a rákosník pokřovní a předek rákosníkaobecného a rákosníka zpěvného zhruba před 2,5 miliony let. U dvou lokusů...
|
|
|
Ochranářské aspekty mezidruhové hybridizace u ptáků
Štěpánková, Klára ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Mezidruhová hybridizace je v dnešní době poměrně častým jevem. Mezi faktory, které ji usnadňují, patří vzácnost jednoho druhu, omezený čas pro výběr vhodného partnera, špatná volba samice, upřednostnění samců, kteří mají výraznější znaky nebo větší velikost a poškození životního prostředí. Faktory, které poškozují životní prostředí a usnadňují mezidruhovou hybridizaci, zahrnují změnu původního habitatu například odlesňováním, fragmentací území, urbanizací, opouštěním zemědělských oblastí, a zvláště zavlečením nových druhů do oblastí, kde se dříve nenacházely. Tyto druhy se později mohou křížit s původními druhy, a pokud ty jsou vzácné a nové druhy agresivní, může docházet k velkému ohrožení původních populací až k jejich vyhynutí. Ve výjimečných případech může hybridizací dojít ke vzniku nového druhu, ale u živočichů není vznik nových druhů tímto způsobem častý. Přírodní hybridizace představuje přirozený proces, který má svůj evoluční význam, antropogenně podmíněná či usnadněná hybridizace však představuje problém pro zachování druhů. Řešení mezidruhové hybridizace je většinou velmi složité a nelze stanovit přesný návod, který by bylo možné obecně uplatňovat. Klíčová slova: ptáci, mezidruhová hybridizace, poškození životního prostředí, ohrožení druhů.
|
|
| |
|
|
Riziko hybridizace ohrožené třešně křovité (Prunus fruticosa) s pěstovanými zástupci rodu Prunus
Musilová, Lenka ; Vít, Petr (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Předkládaná diplomová práce hodnotí riziko probíhající hybridizace (antropohybridizace) v populacích silně ohroženého taxonu Prunus fruticosa na území České republiky a v přilehlých oblastech. Pro studium hybridizace byla využita analýza absolutní velikosti genomu (stanovená pomocí průtokové cytometrie) spolu s klasickou a geometrickou morfometrikou. Bylo zjištěno, že ke křížení P. fruticosa dochází ve stejné míře jak se zplanělou a na našem území nepůvodní Prunus cerasus (vzniká tetraploidní kříženec Prunus ×eminens), tak s přirozeně se vyskytující Prunus avium (vzniká triploidní kříženec Prunus ×mohacsyana). Výskyt triploidního hybrida byl na území České republiky podceňován (uváděn byl pouze tetraploidní hybrid), protože kříženci P. ×eminens a P. ×mohacsyana nejsou odlišitelní pomocí studovaných morfologických znaků. Díky odlišné ploidii je ale lze za využití průtokové cytometrie jednoznačně odlišit. Na většině analyzovaných lokalit se nacházeli buď pouze jedinci čisté P. fruticosa nebo hybridi prvního či druhého typu. Jen čtyři populace byly smíšené. Ve dvou z nich byla zjištěna kontinuální variabilita v absolutní velikosti genomu, která by mohla poukazovat na výskyt hybridních rojů zahrnující různě pokročilé hybridy včetně zpětných kříženců. Jedná se však pouze o nepřímé důkazy případně...
|
|
|
Endemický taxon Krkonoš Campanula bohemica: zhodnocení rizika hybridizace s C. rotundifolia
Hanušová, Kateřina ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Krahulec, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rizikem hybridizace mezi dvěma druhy zvonků, silně ohroženým endemickým druhem Campanula bohemica a sympatricky se vyskytujícím druhem Campanula rotundifolia subsp. rotundifolia, na území Krkonoš. Do této práce byl zahrnut i poddruh C. rotundifolia subsp. sudetica, jehož areál také zasahuje do oblasti Krkonoš. Cílem této práce bylo zjistit, jak častá je mezidruhová hybridizace v populacích studovaných druhů a jaká je populační struktura jejich lokalit. Dalším témetickým okruhem byla morfologická variabilita uvedených druhů s cílem nalezení spolehlivých morfologických znaků pro jejich odlišení. Pro studium stanovených otázek byla použita průtoková cytometrie, morfometrické a molekulární analýzy. Pomocí průtokové cytometrie bylo zjištěno, že se v Krkonoších vyskytují tři ploidní úrovně náležející DNA diploidům, tetraploidům a pentaploidům. Zatímco diploidi odpovídali nominátnímu poddruhu C. rotundifolia, jedinci C. rotundifolia subsp. sudetica a C. bohemica byli tetraploidní. Do analýz bylo zahrnuto i několik populací z Hrubého Jeseníku, kde byly nalezeny diploidní a tetraploidní cytotypy. Většina populací v Krkonoších byla ploidně uniformní, smíšené populace byly zaznamenány jen ve 12 případech. Pentaploidní cytotyp náležející jedincům hybridního původu byl nalezen...
|
|
|
Detailní taxonomická a klonální struktura druhového komplexu Daphnia longispina na podélném gradientu přehradní nádrže Želivka
Stodola, Jakub ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Vaníčková, Ivana (oponent)
Korytovité přehradní nádrže jsou charakteristické výskytem specifických horizontálních environmentálních gradientů a umožňují tím výskyt několika druhů perlooček komplexu Daphnia longispina v jedné nádrži. V důsledku preference rozdílných podmínek se vyskytují jednotlivé druhy na rozdílných lokalitách. Mým cílem bylo zanalyzovat pomocí deseti mikrosatelitových markerů detailní taxonomickou a klonální strukturu těchto perlooček na podélném gradientu přehradní nádrže Želivka a porovnat ji mezi dvěma sezónami. Zároveň mi byly poskytnuty vzorky nově objevené kryptické mitochondriální linie právě ze Želivky. Byla potvrzena nenáhodnost výskytu jednotlivých druhů i jejich hybridů v přehradní nádrži. Zároveň se potvrdilo, že taxonomické složení nádrže je ve dvou po sobě následujících sezónách v prostoru relativně stálé. Distribuce jednotlivých klonů se naopak ukázala jako značně heterogenní, a to jak v čase, tak v prostoru. Klonální diverzita rodičovských druhů byla prokazatelně vyšší než u jejich hybridů. To by mohlo znamenat, že mezi rodičovskými genomy existují reprodukční bariéry. Bylo nalezeno i několik klonů, které se vyskytovaly opakovaně na podobných lokalitách, což naznačuje, že jsou některé klony schopné přezimovat u dna nádrží a další sezónu se znovu vyskytují na podobné lokalitě.
|
|
|
Efektivní ochrana druhů ohrožených mezidruhovou hybridizací se zvláštním přihlédnutím k rodu Pulsatilla
Tröglerová, Aneta ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Lenka (oponent)
Mezidruhová hybridizace je v rostlinné říši velmi rozšířený fenomén. Je považována za mechanismus, díky kterému vznikají nové adaptace a potenciálně i nové druhy. Nejčastěji ke křížení dochází mezi blízce příbuznými taxony. Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o projevech a důsledcích hybridizace. Jsou rozebírány zejména negativní vlivy jako např. demografický a genetický "swamping". Ty jsou představeny v kontextu hybridizace vzácných druhů s běžnějšími a kompetičně silnějšími příbuznými taxony. Zjišťování míry mezidruhového křížení je důležité pro stanovení efektivní ochrany ohrožených taxonů. Dále se práce zabývá vybranými druhy z rodu Pulsatilla (koniklec), konkrétně Pulsatilla patens, P. pratensis subsp. bohemica a P. vernalis, které jsou potenciálně ohroženy hybridizací. Početnost populací konikleců v posledních desetiletích prudce klesá nejen v České republice, ale i po celé Evropě. Navíc se mezi sebou ochotně vzájemně kříží, což představuje problém pro jejich ochranu. Klíčová slova Mezidruhová hybridizace, demografický "swamping", genetický "swamping", průtoková cytometrie, Pulsatilla
|
|
|
The role of hybridization in plant evolution - using different methods for detecting plants of hybrid origin in the Elytrigia repens - Elytrigia intermedia hybrid complex
Paštová, Ladislava ; Krahulec, František (vedoucí práce) ; Kovařík, Aleš (oponent) ; Blattner, Frank (oponent)
Hybridizace je důležitým fenoménem v evoluci rostlin - je jedním ze zdrojů nové genetické variability. Hybridizací dochází ke sloučení genomů doposud izolovaných evolučních linií. Určování rostlin hybridního původu je výzvou v mnoha taxonomických skupinách. Velké spektrum metod bylo využito k jejich detekci od počátku botanického výzkumu. Zavedení genomické in situ hybridizace mělo velký dopad na studium rostlin hybridního původu. Tato molekulárně cytogenetická metoda umožňuje zjistit genomový příspěvek jednotlivých rodičovských druhů. Hybridizace (spolu s polyploidizací) významně přispěla k dnešní diverzitě tribu Triticeae. Většina druhů jsou allopolyploidy, kteří jsou výsledkem časté mezidruhové a mezirodové hybridizace. Struktura příbuzenských vztahů mezi zástupci tribu je tak značně retikulátní. Tato práce je zaměřena na studium hybridního komplexu Elytrigia repens - E. ×mucronata - E. intermedia. (1) Zástupci studovaného hybridního komplexu jsou málo morfologicky diferencovaní - jen 2 morfologické znaky jsou používány k jejich odlišení. Byla studována variabilita anatomických znaků listové čepele. Byly nalezeny znaky vhodné pro rozlišení rodičovských druhů. Využití znaků je omezeno, protože někteří kříženci nesou jen varianty znaků jednoho z rodičovských druhů. (2) Původ allohexaploidního...
|
host ::
RSS.